Svensk ordbok 2009, webbversion
på
`
ropa
verb
~de ~t
på|rop·ar
●
utföra pårop av
mindre brukl.
jur.
påropa målet
påropa ngt
sedan ca 1670
Subst.:
vbid1-290769
påropande
,
vbid2-290769
påropning
;
pårop