Svensk ordbok 2009, webbversion
kapuci
´
n
substantiv
~en ~er
kapuc·in·en
●
medlem av kapucinorden
relig.
yrk.
sedan 1694
av medeltidslat.
capuci
´
nus
med samma betydelse, till lat.
capuc
´
ium
’kapuschong’; se
kapuschong
; jfr äv.
cappuccino