Svensk ordbok 2009, webbversion
bjäbb
substantiv
~et
bjäbb·et
●
uppnosigt och tröttande prat
vard.
komm.
tid.
JFR
cohyponym
1
tjafs
cohyponym
käbbel
bjäbb (om ngn/ngt/SATS)
sedan 1738
till
bjäbba